Kniha pro všechny, kteří toho nesou víc, než si přiznávají. Desítky mouder o zpomalení a klidu, které v dnešním, přetíženém světě, nikdo neříká nahlas.
Motto: Když nemůžeš, nepřidávej. Zpomal.
Víš, co lidi dneska ničí nejvíc?
Ten pocit, že by pořád měli něco dělat. I když nemají sílu. I když nevědí, co. I když by si měli hlavně odpočinout.
Kdysi jsme prostě seděli. Koukali z okna. A bylo to považované za normální.
Dneska když chvíli nic neděláš, máš pocit, že selháváš. Jenže ne všechno, co se zastaví, je rozbité. Někdy se věci nehýbou proto, že zrají.
Každá stránka je tichou připomínkou toho, na co během dne často zapomínáš. Knihu můžeš číst popořadě nebo jen otevřít a nechat se zastavit náhodnou myšlenkou.
Tři oblíbená moudra Dědy Josefa, která jsou součástí knihy.
Nejhorší únava není ta v těle. Té si člověk aspoň všimne. Bolí ho záda. Těžknou mu víčka. Usne dřív, než dolehne na polštář.
Horší je únava v hlavě.
Když musíš být silný, výkonný a v pohodě. Když nemáš čas se zastavit, protože by se všechno rozsypalo. Nebo aspoň tak ti to připadá.
Ale pravda je jiná. Svět se nezhroutí, když si na chvíli sedneš.
Rozbije se spíš tehdy, když se rozbiješ ty.
Odpočívat není slabost. Je to rozum.
Existuje tichý průšvih, který má vždy stejný průběh.
Začíná větou: Já to nějak vydržím.
Pokračuje větou: Ostatní to mají těžší.
A končí větou: Už nemůžu.
Silní lidé často kolabují potichu. Protože si zvykli nést všechno sami. Protože požádat o pomoc jim připadá jako přiznání porážky.
Jenže mlčení není síla. Je to krok do propasti.
Často se trápíš tím, že ztrácíš lidi, které jsi kdysi považoval za nepostradatelné. Jako by jejich odchod byl tvým selháním.
Ale pravda je jiná.
Ne každý, kdo stál na startu, má kapacitu dojít s tebou do cíle. Některé vztahy neunesou sílu tvého úspěchu. Jiné se rozpadnou ve chvíli, kdy narazíš na dno. Ne ze zlé vůle. Jen proto, že každý člověk unese jinou tíhu.
Neber to jako ztrátu. Ber to jako přirozený filtr. Lidé z tvého života neodcházejí náhodou. Odcházejí tehdy, kdy jejich role ve tvém příběhu skončila.
Ti, kteří zůstali, jsou prověřeni časem i konkrétními chvílemi. Važ si jich.
Šest ukázek z různých částí knihy. Přesně tak, jak je najdeš v PDF.
V e-knize najdeš také zápisky z různých období Josefova života.
Dnes jsem seděl hodinu na lavičce za domem. Nedělal jsem nic.
Přišel soused a zeptal se, jestli je mi dobře. Řekl jsem, že ano. Vypadal nedůvěřivě. Jako by samotné sezení bylo příznakem nemoci.
Kdy jsme se naučili, že klid je podezřelý? Že člověk, který jen tak sedí, musí být buď nemocný, nebo líný?...
Koupila jsem v horším období, kdy jsem si říkala, že se prostě rozložím a nikdo už mě neseskládá. Ta kapitola Vydržím mě dostala. Nevím, jak to Josef věděl, ale přesně tohle mi chybělo slyšet. Knihu mám pořád u sebe v mobilu a vracím se k ní.
Nečekám od knížek zázraky. Ale tuhle jsem si přečetl jedním dechem a pak znovu, pomalu. Některá slova z knihy mi v hlavě pořád rezonujou. To se mi u knih nestává.
Na Dědu jsem dostala tip od dcery. Myslela jsem, že to bude další motivační kniha plná prázdných frází. Opak je pravdou. Tenhle Josef mluví jako člověk, ne jako kouč. Konečně něco, co se čte bez pocitu, že mi někdo něco prodává.
Přiznám se...ta dechová cvičení v kapitole VI jsem s velkou dávkou skepse vyzkoušel hned první den po práci. Od té doby se k nim vlastně nečekaně vracim. Jednoduchá věc, ale kupodivu to funguje. Ta knížka funguje celá. Doporučuju.
Krásně napsané. Uvěřitelné. Nikde ani stopa po tom, že teď hned budu šťastná lusknutím prstů. Místo toho dostaneš povolení být unavená, nestihnout všechno, nepřidávat. Přečetla jsem to za jedno odpoledne a bylo to jako si vydechnout.
Přidej se k nim. Za cenu dvou káv.
Stáhnout knihu klidu →